GN 2246-NI Spirálové spojky Nerezová ocel

Spirálové spojky GN 2246 i pod odchýleným úhlem přenášejí kroutící moment s extrémní přesností a nulovou vůlí. Vyrábí se jako jeden kus a díky střídavému umístění výřezů nabízejí vysokou pevnost v krutu. Díky upínacím nábojům se spirálové spojky velice snadno montují.

Využívají se v případech, kdy je nezbytné přesné umístění a přenos pohybu, například u pohonných systémů pro systémy na měření polohy a u zkušebních stavů.

Provedení z nerezové oceli lze používat také v prostředích, která vyžadují vysokou odolnost vůči korozi, např. u zdravotnických přístrojů (výpočetní tomografy) a zařízení na zpracování potravin (cukrářské stroje).

• Otvor s drážkou

• Základní tolerance ISO 

• Vlastnosti nerezové oceli 

Stejně jako všechny mechanické součásti, podléhají hřídele výrobním a montážním tolerancím, které obecně nelze zcela eliminovat ani při rozsáhlých technických opatřeních. Pokud tyto odchylky nejsou zohledněny v konstrukci, výsledkem mohou být vibrace, hlučný chod a opotřebení nebo poškození hřídelí a jejich ložisek. Vhodné spojky jsou nejen schopny účinně kompenzovat vychýlení a házení, ale také značně zjednodušují proces montáže, čímž snižují celkové množství nutné práce. Vychýlení hřídele a chyby házení se mohou lišit svou povahou a je třeba je vždy vzít v úvahu při výběru vhodné spojky.

Typ chyby	Diagram vychýlení
Boční: Osy hřídelů jsou ve skutečnosti rovnoběžné, jsou však také bočně posunuty a nevyrovnávají se.
Úhlové: Osy hřídelů neleží ve stejné rovině, setkávají se pod určitým úhlem.
Axiální: Hřídele se pohybují axiálně podél osy otáčení.
Házení: Hřídele se pohybují radiálně ze středu osy otáčení.

Pro správné upevnění nábojů spojky musí být hřídel namontována podle doporučené hloubky zasunutí hřídele l₂. Hloubka zasunutí hřídele l₂ je uvedena ve standardním listu příslušné spojky. Pokud je hloubka zasunutí příliš nízká, mohla by hřídel vyklouznout ze spojky nebo by se mohl zlomit upínací náboj. Pokud je hřídel zasunuta příliš daleko, může to způsobit rušení uvnitř spojky a vést k jejímu poškození.

 

Diagramy ukazují změnu statické torzní tuhosti v rámci přípustného rozsahu provozních teplot za předpokladu, že statická torzní tuhost při 20 °C je 100 %. Torzní tuhost spojek s rostoucí teplotou klesá.

 

 

Když jsou konce hřídele instalovány v excentrickém uspořádání, spojka se neustále snaží vrátit do své neutrální polohy. Výsledná síla se označuje jako vratná síla. Pokud jsou spojky instalovány s nejmenší možnou mírou excentricity, je výsledná vratná síla nižší. Tím se také snižuje síla působící na ložisko hřídele.

 

 

Spojka, na kterou působí tlak, který představuje kompresní zátěž po axiální ose, bude mít tendenci vracet se do neutrální polohy. Síla, která proti tomuto tlakovému zatížení působí, se nazývá vratná síla. Snížením tlaku, který na spojku působí, se vratná síla a axiálně působící síla sníží. Tento fakt je nutné zohlednit při určování vhodného rozměru spojky.