5. Výběr správného kola

Jakýkoliv výrobek, který nebyl používán za podmínek pro který byl zkonstruován, nemusí uspokojit potřeby uživatele. Může také dojít k poškození materiálů a vzniku zranění. Zde jsou některé příklady, ve kterých jsou kola nebo otočná kola používána nesprávně:

použití kola, které není vhodné pro danou podlahu, povede k narušení potahu kola a poškození podlahy;
výběr pevného otočného kola pro provozní podmínky, pro které musí být zařízení vysoce ovladatelné, což povede k extrémně obtížnému pohybu tohoto zařízení;
použití zatížení, které přesahuje jmenovitou únosnost kola, povede k jeho poruchám a předčasné degradaci stavu kola.

Proto musí být provedena technická analýza provozních podmínek. Až poté, co byl výrobek technicky vyhodnocený, musí být vybráno nejekonomičtější řešení. Účelem provádění technické analýzy pohybu zařízení je definovat provozní podmínky a externí faktory, které mohou použití zařízení ovlivňovat.
Pro výběr správného kola je nutné analyzovat následující faktory:

Povaha a stav pojezdového povrchu (5.1)
Prostředí (5.2)
Rozsah a povaha zatížení (5.3)
Rychlost a prostředky přenosu tažné síly (5.4)
Ovladatelnost (5.5)
Schémata (5.6)

Proces výběru správného kola tak, aby odpovídalo požadovaným provozním podmínkám, lze rozdělit do tří kroků: Krok 1: Určení správného typu kola na základě pojezdového povrchu (podlahy) a vlastností provozního prostředí; Krok 2: Výpočet dynamické únosnosti, statického zatížení a valivého odporu vyžadovaného ve specifické aplikaci a následné stanovení průměru kola; Krok 3: Určení správné konzoly a kontrola dynamické únosnosti kola (sestava kola + konzoly). Pokud vyhodnocení těchto různých aspektů povede k získání odlišných dat, s referencí na stejné vlastnosti kola, musí být konečný výběr provedený na základě nejkonzervativnější podmínky.

Statické zatížení [N]

Statické zatížení je maximální zatížení, které unese nehybné (stacionární) kolo, aniž by došlo k jakékoliv trvalé deformaci, která by mohla snížit jeho provozní účinnost. Kolo namontované na zařízení, se kterým se málo pohybuje a proto téměř vždy setrvává ve stejné poloze, je definováno jako kolo, na které působí statické zatížení.

Dynamická únosnost

Dynamická únosnost kola je definována jako hodnota maximálního zatížení (vyjádřená v N), kterou kolo dokáže unést ve shodě s normou ISO 22883:2004 a UNI EN 12532:2001. Pro průmyslová kola se vyžaduje dynamické testování za následujících podmínek:

konstantní rychlost 1,1 m/s (4 km/h);
překonání 500 překážek a absolvování 15 000 otáček průměru kola;
překážky šířky 100 mm a výšky 5% průměru kola s elastickým valivým pásem (tvrdost až 90 Shore A) a 2,5% průměru kola s tuhým valivým potahem (tvrdost vyšší než 90 Shore A);
teplota 20°C (tolerance ± 10 °C);
přerušovaný provoz(3 minuty provozu a 1 minuta přestávky);
hladká, tvrdá a vodorovná podlaha.

Valivý odpor

Valivý odpor je hodnota maximálního zatížení (vyjádřená v N), kterou jednotlivé kolo dokáže přenést, aby při stálé rychlosti 4 km/h bylo působeno max. tažnou sílou nebo axiálním tahem rovnajícím se 50 N (kromě počátečního impulsu). Tato hodnota je získána působením tažné síly 200 N na zařízení se 4 koly a měřením hodnoty maximálního přepravitelného zatížení na jedno kolo během normálních podmínek pohybu. Působící tažná síla 200 N splňuje mezinárodní normu pro pracoviště pro pohyb ve vnitřních prostorách a je univerzálně uznávaná jako limit lidské únavy, který lze vyvozovat dlouhodobě.